154. černý den

 Skoro nejsem schopná psát. Brečím a je mi smutno.

Brzy ráno jsem se dověděla, že zemřela má kamarádka Jana. V neděli jsme spolu mluvily a v pondělí večer náhle zemřela. Nemohla jsem tomu uvěřit, ale je to pravda. Nebyla jsem schopna cokoli dělat. Naštěstí se o vše postaraly sestry a neteř.

Karolínka se o tomto létě vyjádřila:

Zemřela mi prababička, strejdovi zemřela maminka a teď kamarádka babičky.

To je smutné léto.
Už včera jsme dětem slíbili pizzu. Rozvoz zdarma, dovezli nám ji až na chatu.

Bylo horko, tak jsme šli na koupaliště. 

Houpačky z našeho mládí a stále dělají radost.

Holky jsou hodný, hlídala jsem je ze břehu. Ruku ještě nemám zatěžovat.

Babi ta voda je strašně studená! Karolínka byla minulý týden s druhou babičkou a dědou v Maďarsku na termálech.

Písek je prohřál.

Večer pro nás Karolínka s Míšou připravily divadelní představení.

Připravily hlediště.

Míša je živá a povídavá. Karolínka vedle ní ožila a krásně mluvila.

Diváků měly dost.