7. den Tour de Knajp - po památkách

Ráno nás probouzí sluníčko, vypadá to na pěkný den.

Někteří vyjíždí na kole. No někteří usedají na kolo poprvé.

My tři J+J a já jedeme autem směr Svatý Tomáš.

Svatý Tomáš byla malá osada 994 m n. m. na úbočí Vítkova kamene (300 m daleko) vzniklá pod rožmberským hradem. Kostel pochází z 1. pol. 14. století. Úpravy byly provedeny ještě v 16. století. V 90. letech 20. století byl rekonstruován. V současné době je nepřístupný. Zajímavostí je prezbytář s klenutou hvězdicovou klenbou a s motivem svázaných stromových kmenů. V hrotitých oknech jsou gotické kružby, z nich jedna je původní ze 14. století.

Začalo pršet a my se vydali nahoru k Vítkovu hrádku

Hrad Vítkův kámen - Zřícenina gotického hradu Vítkův kámen se tyčí vysoko nad okolní krajinou na stejnojmenném kopci (1053 m) na pravém břehu Lipenské přehrady. Je nejvýše položeným hradem v Čechách. Vítkův kámen založil v polovině 13. století rod Vítkovců jako pohraniční pevnost. Bylo zde také správní středisko nových vesnic zakládaných z obou stran hranice. Začátkem 14. století se hrad stal majetkem Rožmberků, kteří jej v 16. století opevnili a jimž až na krátké období patřil až do roku 1611. Ti jej také připojili ke krumlovskému panství.

Hrad byl udržován až do začátku 18. století, poslední úpravy na něm byly provedeny v roce 1725, ale v polovině 18. století byl již opuštěn. Po druhé světové válce, kdy oblast nebyla veřejnosti přístupná, sloužil pohraniční stráži.
Jádrem hradu je obytná hranolová věž, k níž přiléhá menší polygonální přístavba. Obvodové hradby jsou doplněny pěti baštami.

Za stálého deště jsme vystoupali nahoru na věž. Viditelnost byla mizerná.

Ještě jsme obešli zříceninu

Potom jsme jeli do kláštera

Klášter Zlatá koruna založil Přemysl Otakar II. v roce 1263 a nazval jej Svatá trnová koruna. Klášter, patřící cisterciáckému řádu, rychle zbohatl a stal se důležitou oporou královské moci v oblasti. Záhy získal své nové jméno - Zlatá Koruna. Po smrti Přemysla Otakara II. v roce 1278 byl klášter několikrát ochuzen a dokonce i pobořen. Znovu jej obnovil král Václav II. V polovině 14. století klášter vyhořel, v letech 1420 a 1429 byl dobyt a vypálen husity. Po skončení husitských válek získala Zlatá Koruna velkou samostatnost a klášter zaznamenal značný stavební rozvoj. Roku 1785 byl však zrušen a přeměněn na továrnu. Areál kláštera byl rozdělen na opevněný hospodářský dvůr (dnešní obec) a vlastní hrazený komplex kláštera s opatstvím. Hlavními stavbami jsou chrám Nanebevzetí Panny Marie, k němuž přiléhá dvojkřídlý konvent s křížovou chodbou a s gotickou kapitulní síní (vše z konce 13. století). Nejstarší částí kláštera je malý konvent s kaplí Andělů Strážných, vystavěný v raně gotickém slohu v osmdesátých letech 13. století. Budovy kláštera odkoupili krumlovští Schwarzenbergové (roku 1787), kteří jej pronajímali pro nevhodné průmyslové provozy. Zejména slévárna a strojírna, umístěné v křížové chodbě (v 2. polovině 19. století), značně poškozovaly klášterní architekturu. Naštěstí byly tyto továrny roku 1909 zastaveny a začalo se s rekonstrukcemi klášterních budov, které probíhali od roku 1938 i během 2. světové války. Klášter nákladně opravován a dnes je přístupný veřejnosti. V současné době je v objektu umístěna stálá expozice jihočeského písemnictví a depozitáře vědecké knihovny.

Prohlídka

Na oběd jsme si zašli do restaurace Mlýn Zlatá koruna

Večer ukončili turnaj