neděle 6. července 2014

2. den Tour de Knajp - Frymburk

Dnešní trasa má 46 kilometrů.
Kovářov-Frymburk-přívoz-Frýdava-Frymburk-Kovářov
Společné foto před odjezdem. Je nás i s dětmi 43, ale nahnat všechny na focení je nemožné.
Z Kovářova to bylo nahoru a dolů, když jsme se dostali k vodě, tak se jelo fajn. I tak byla velká žízeň.
Přívoz přes Lipno převezl cyklisty za 30 korun na druhou stranu do Frýdavy.
Měla jsem obavy, že by to na mě bylo moc. Před odjezdem jsem vůbec nejezdila, stále mě trápí skřípnutý sedací nerv. Zůstávám s některými ve Frymburku.
Frymburk: První písemná zmínka o Frymburku je z roku 1277. Původně náležel pánům z Krumlova a po roce 1302 Rožmberkům. Původně trhové městečko s plátenickou tradicí z konce 13. století leželo na obchodní stezce z Horního Rakouska do Čech. Rožmberkové zřídili u mostu přes Vltavu mýto zmiňované již roku 1305. Městečkem je od roku 1379. Roku 1492 propůjčil městysi Petr Vok z Rožmberka městské právo. Vilém z Rožmberka udělil měšťanům právo vařit pivo. Císař František II. potvrdil Frymburku privilegium, ve kterém se praví, že již císař Josef II. dne 28.4.1789 dal městu týdenní trh na každé úterý a výroční trh (jarmark) na den svaté Anny. Frymburk byl 6. května 1945 osvobozen americkou armádou a po odsunu Němců sem přišli jako dosídlenci nejen Češi a Slováci, ale i Volyňští Češi. Frymburk i krajina se podstatně změnily po napuštění lipenské přehrady v roce 1959, kdy postupně Frymburk získal ráz rekreačního městečka. Na jižní straně náměstí s parkem, které bylo "od nepaměti tržištěm při zemské stezce", stojí kostel svatého Bartoloměje z 13. století, který byl později přestavěn do dnešní pozdní gotiky. Vnitřní vybavení kostela je barokní. V parku na náměstí stojí pranýř, kašna, mariánský sloup a reliéf Adalberta Stiftera.
Prošli jsme si městys. Vracíme se do Kovářova a už nás dojíždí první cyklisti. Je horko, tak jsme se šli podívat, kde je ta inzerovaná pláž.
Dnes přijela Jana s Jirkou. Večerní brífink.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji Vám, že jste mě potěšili milým komentářem Hošanda