Od rána prší. Lukáš volá, že nemohou s dětmi přijet, prší jim do domu, plachta je prasklá a shání novou. Laďa jede pro vnoučata.
Já dělám poslední přípravy. Karavan je kompletní, Laďa ho připojil na elektriku, letos budou svítit. Nenašli jsme jak zapojit ledničku.
Ahoj Alenko, já jen doufám, že už se to za tu dobu všechny vyřešilo ku prospěchu všech a že neprší a je hezky jako u nás. Moc ti to přeji.
OdpovědětVymazatLibuško, už mají krovy a čekají na krytinu a mají pořádnou plachtu. U nás je taky pěkně.
VymazatLituju všechny, kteří se pustí do takové rozsáhlé opravy a počasí nepřeje. Nám takové plachta zatím zachránila boudu, kterou už jsem chtěla nechat spadnout, ale stejně si myslím, že se to přes zimu na nějakém rohu také protrhne. Ovšem boudu lze oželet, když prší do domu, je to horor. Přeju zdárné dokončení a snad by mělo i počasí přát.
OdpovědětVymazatMaruško, mladí se stavbou finišují. Měli dlouho dopředu domluvený dělníky i materiál, ale jako vždy se něco stane. Čekají na trámy, potom zjistí že ještě nemají domluvenou krytinu, je objednaná a bude za týden a podobné jobovky. Snad už je nic horšího nepotká.
VymazatZdravím Alenko, každá střecha se prý musí pořádně zalít - to říkají pokrývači. Neznám nikoho, kdo by dělal střechu bez toho, aby je to nevyšplouchlo. Je to děs, taky jsme to prožili a padala nám v přízemí omítka. Držím palce, aby už byla střecha hotová a hlavně dlouho vydržela, máme druhou za 10let... chjo. Měj se a klidný zbytek léta, Kája.
OdpovědětVymazatMladí se snaží finišovat. Snad to zvládnou rychle i přes menší překážky.
VymazatNová střecha po 10 letech, tak to jste si dali zabrat.