Zavzpomínala jsem na rodiče a kamarády.
Dopoledne jsem volala sestře, že máme hodně ořechů, tak si může pro nějaké přijet. Byla ve městě a krásné počasí mě vylákalo ven, šla jsem s ní na hřbitov.
Zašly jsme do nejstarší části hřbitova.
Památník padlím v první světové válce.
Moc se mi líbilo - choť poštovního ředitele
Také dnes vzpomínáme... a o to víc si vážíme chvil s těmi, kteří jsou tady ještě s námi...
OdpovědětVymazatTaky zajdu do staré části hřbitova, ale v Tisé je to jen několik německých hrobů a hrobek, ostatní jsou jen kameny...Už léta se o ně nikdo nezajímá, obec se ale snaží o čistotu a pořádek, to jim musím nechat...Pořád mě dojímá německý hrob rodiny, kdy v roce 1918 zemřeli tři synové, 18tiletý na frontě, dva gymnazisti, mladší než on, asi na nějakou nemoc....ale i tam bývají na Dušičky květiny...hezký den .
OdpovědětVymazatMilky byla jsem v této staré části poprvé a moc to na mě působilo.
VymazatTaké jsem vzpomínala na všechny zemřelé, které jsem znala. Svíčka hořela doma v neděli i v pondělí.
OdpovědětVymazat