pondělí 6. července 2015

172. DD 1. Tour de Knajp 2015 - Lednice

V neděli jsme si odpočinuli po svatebním veselí a za kamarády do Lednice jsme vyrazili až po 17. hodině. Bylo nám jasný, že jsou někde na kolech.
Ubytovna, která nám bude přechodným domovem.
Podvečerní odpočinek.
Laďa udělal první a poslední brífink. Naplánovali s Lenkou trasu pro další den. V plánu Břeclav. Jsou navrženy dvě trasy, delší asi 40 km a kratší 25 kilometrů, tu jsem měla v plánu.
Letos máme fialová trička
Je velké horko, pití si beru, ale neberu si žádné jídlo, zeleninu nebo sladkost. Do Břeclavi je to asi 12 kilometrů, tak nevidím důvod. Budeme vyjíždět.
První zastávka je u Tří Grácií. Sousoší vytesal z jediného balvanu Leopold Fischer a původně zdobilo zámecký park v Lednici.
Pokračujeme ke Kapli svatého Huberta.
Svatý Hubert je nejmladší stavba Lednicko-valtického areálu, byl postaven v roce 1855. Svatý Hubert je patron myslivců a střelců – však se také u lednicko-valtické kaple konávaly děkovné bohoslužby na ukončení honů.
Tady se ti, co chtěli jet kratší trasu měli odpojit. Zjistila jsem, že jsem se ocitla ve skupině, která chce jet dlouhou trasu, tak mě přesvědčili, ať jedu s nimi. Je velké horko, ale cítím se dobře, tak jedu. Pokračujeme k Randez-vous.
Rendez-vous, též zvaný Dianin chrám. Dianin chrám nechal v roce 1812 postavit Jan I. z Lichtenštejna. Empírový zámeček je poměrně mohutný a má tři poschodí. V patře se nachází sál, který dříve sloužil jako shromaždiště panstva, které se chystalo na lov.
Blížíme se k Valticím a začínají měnit trasu. Valticím jsme se měli vyhnout a místo toho se jede do Valtic.
Vlasta si v restauraci připomněla dětská léta.
Ve Valticích jsme se spojili s další skupinou.
Pokračujeme nahoru na Kolonádu na Reistně.
Kolonádu nechal postavit v letech 1817–1823 kníže Jan I. z Lichtenštejna jako vyhlídku a zároveň památník na svého zesnulého otce Františka Josefa I. a bratry Filipa a Aloise I. Dále měla výstavba kolonády, stejně jako ostatních staveb v Lednicko-valtickém areálu, poskytnutím pracovních příležitostí pomoci zlepšit sociální situaci zdejších poddaných.
Když už jsme nahoře tak se jedeme podívat na Stezku bosou nohou. V ČR je to rarita, v Německu a Rakousku jsou takové stezky (Barfußweg) oblíbeny.
Po cestě je umístěno celkem 11 zastávek, na kterých se návštěvníci můžou projít bosi po kůře, šiškách, písku, kamenech... Balancovat na vratkém mostě z dřevěných trámů, odpočinout si na dřevěných lehátkách a kochat se pohledem do širokého okolí z nejvyššího místa - kopce Homole.
Bylo to fajn, jen kamínky byly moc rozpálený od sluníčka.
Spouštíme se z prudkého kopce, abychom najeli na cyklo po signálce a pokračovali směr Břeclav. Na Celnici jsme se konečně najedli. Už jsem přetažená a unavená z horka, tak jsem si dala jen polévku a zeleninový salát.
Pokračijeme k přírodní rezervaci Františkův rybník. Začínají mě chytat křeče do stehen a svalů kolem kolen. S Laďou a Lenkou se oddělujeme od skupiny, která jede na Pohansko. My volíme nejkratší cestu do Břeclavi. Jedeme na Poštornou. Zastavujeme se na pivo, celý den jsem pila jen minerálky, tak potřebuji doplnit hořčík.
Pokračujeme dál, ale křeče jsou stále horší, nemohu jet. Laďa volá Romana, ať pro mě přijede.
Zastavujeme před Červenou školou.
Jedná se o rolzlehlou dvoupodlažní samostatně stojící budovu, která na půdorysu trojzubce byla podle projektu K. Weinbennera postavena v roce 1906.
Vedle školy stojí kostel
Základní kámen na stavbu kostela byl položen 24. června 1895 a kostel byl slavnostně vysvěcen o tři roky později 3. července 1898 vídeňským biskupem Dr. J. Schneiderem za přítomnosti celé knížecí rodiny Lichtenštejnů.
Roman mě naložil i s kolem a Laďa s Lenkou pokračovali do Břeclavi, kde se přidali k ostatním. Ujeli celkem 53 kilometrů. Já zvládla jen 35 kilometrů.
Nezvyklí pohled. Všichni pojí zoonku, v tom horku se ani nic jiného nedá.
Večer jsme poseděli a Vlasta zahrála.

6 komentářů:

  1. Alenko no to jste si hezky zajeli než jste do Břeclavi dojeli. Měla jsi jet ještě na Pohansko, je tam moc krásně. Mohla jsi dojít na kafíčko, to ještě přestěhované není. Krásný den. Pa Rija

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to je škoda, nevěděla jsem, že tam bydlíš, jinak bych se ráda nechala pozvat na kafíčko.
      Křeče byly hrozný, byla jsem ráda, že pro mě kamarád dojel.

      Vymazat
  2. To jsi tedy víc než dobrá. V tom horku a šlapat a šlapat i s křečí, to muselo být dost ošklivé, ne? To okolí znám, bydlela jsem dřív kousek od Brna tímto směrem, je tam krásně, ale na kole bych to nezvládla. Nikdy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ošklivé to fakt bylo. Nejhorší bylo, že jsem pro křeč nemohla ani chodit.
      Je tam opravdu krásně. Kolo jsem nikdy neměla moc ráda, raději jsem chodila, ale problémy s páteří rozhodly.

      Vymazat

Děkuji Vám, že jste mě potěšili milým komentářem Hošanda