čtvrtek 25. června 2015

167.cesta do mládí

Setkání zaměstnanců a bývalých zaměstnanců železniční stanice Bludov a Postřelmov.
Pro mě to byl návrat do minulosti o 40 let. Vystudovala jsem střední železniční školu a po maturitě jsem nastoupila ve stanici Šternberk, kde jsem složila autorizační zkoušky a potom mohla sloužit jako výpravčí. Byla jsem zaměstnancem ČSD - Střední dráhy se sídlem v Olomouci a to kde budu pracovat  určoval Provozní oddíl v Přerově. Ve Šternberku jsem se dlouho neohřála a převedli mě do Nového Malína. Tam to pro svobodnou holku nebylo moc zajímavé. Výpravčí sloužil jen ve dne, v noci ze stanice byla zastávka. Střídala jsem se s náčelníkem a ten určil, že se budeme střídat po jednom dnu. Nikam jsem nemohla jet, ani pořádně zapařit, protože jeden den volna a hned druhý den služba. V roce 1974 se modernizovala trať Zábřeh na Moravě - Hanušovice. Propojila se trať mezi Postřelmovem a Rudou nad Moravou, aby bylo přímé spojení ze Zábřeha na Moravě na Jeseník. Ve stanicích na této trati dali moderní releové zařízení. Tak mě přeložili do Postřelmova. Z vlakové zastávky vznikla stanice ovládaná výpravčím s Bludovem jako nadřízenou stanicí . Nastoupily jsme tam 4 ženy.
Znamenalo to dálkové ovládání výhybek, které ovládal výpravčí na panelu v dopravní kanceláři.
Věrka měla na seznamu 40 lidí, který prošli stanicí Bludov a Postřelmov od roku 1974. Moc se nás nesešlo, ale byla jsem ráda, že jsem na setkání do Postřelmova jela.

Z Postřelmova jsem na vlastní žádost byla přeložena do Branné, jako leťák (výpravčí, který slouží v kterékoliv stanici od Olomouce po Jeseník, podle potřeby). Nejvíc a nejraději jsem sloužila na Ostružné. Nechala jsem se přeložit do hor, protože Maruška, moje spolupracovnice mi vždy říkala: Pokud jsi nezažila zimu na horách, tak o sobě neříkej, že jsi výpravčí.
Od dráhy jsem odešla v roce 1977 a začala moje éra s výpočetní technikou.

2 komentáře:

  1. Koukám, že máme stejnou profesi :-)) Já se zase po 15ti letech po škole - dopravní, vrátila k tomu co jsem chtěla dělat odjakživa a nelituju :-)) No horší, až mi tady z toho udělají dálkovinu....Můj kolega taky sloužil v Branná, Ostružná, pochází tam od vás, ale to ty už jsi byla pryč :-)) Ale myslím, že jeho maminka je taky výpravčí- Říhová :-) Jinak já dělám na elektromechanice v Malých Svatoňovicích a to je prostě srdeční záležitost :-)) Hezký den :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Není důležitý co vystudujeme, hlavní je dělat co nás baví. V tom jsem měla štěstí. To jméno mi něco říká, ale nejsem si jistá, je to už hodně let, co jsem tam pracovala.

      Vymazat

Děkuji Vám, že jste mě potěšili milým komentářem Hošanda