Poslední den. Dnes je konečně otevřený skalní hrad, celý týden byl zavřený pro natáčení filmu.
Na jižním okraji Sloupu ční nad údolí Dobranovského potoka asi 35 m vysoký pískovcový skalní suk (318 m), všeobecně považovaný za skalní hrad.
Většina ve skále vytesaných prostor pochází až z konce 17. a počátku 18. století, kdy zde byla založena poustevna, podle níž se skála nazývala Poustevnický kámen.
Ruce kameníků prorazily v hloubi kamene úzké vstupní chodby ambitu a vytesaly prostor kostela, který byl završen věží. Jižní osluněná stěna skály byla vytvarována do stupňovitých zahradních teras. Jedno z nejstarších a nejzajímavějších prostor je hladomorna ve tvaru džbánu, původně vyhloubená do skály pro uskladnění obilného zrna. Ferdinand Hroznata z Kojotova se s náboženským zanícením pustil v roce 1690 do rozsáhlé přestavby se záměrem vybudovat poutní místo s klášterem. Po jeho smrti však byl tento velkorysý plán redukován na poustevnu, kterou v osmnáctém století obývalo šest poustevníků. Šlechtičtí majitelé, hrabata Kinští, žijící v té době již v novém zámku v centru obce, často přiváděli na skálu své význačné hosty. Po zrušení poustevny koncem osmnáctého století docházelo ke stále častější prezentaci kuriózního objektu návštěvníkům. Památka se zcela otevřela veřejnosti již v roce 1827.
Na oběd jsme jeli do Hospody u Mlejna.
Největší zážitek byl, že za námi Roman dojel na kole. Bylo to poprvé, co jel na kole.
Odpoledne pokračoval turnaj ve stolním tenise a byly vyhlášeny výsledky.
Večer jsme šli do lesního divadla na představení Zmýlená platí. Komedie, plná slovních hříček, lakonických poznámek a úsměvných dialogů. Hráli: Milena Steinmasslová, Dana Homolová, Ivan Vyskočil, Otto Kallus.
Byla to výborná tečka za naší dovolenou.
Na jižním okraji Sloupu ční nad údolí Dobranovského potoka asi 35 m vysoký pískovcový skalní suk (318 m), všeobecně považovaný za skalní hrad.
Většina ve skále vytesaných prostor pochází až z konce 17. a počátku 18. století, kdy zde byla založena poustevna, podle níž se skála nazývala Poustevnický kámen.
Ruce kameníků prorazily v hloubi kamene úzké vstupní chodby ambitu a vytesaly prostor kostela, který byl završen věží. Jižní osluněná stěna skály byla vytvarována do stupňovitých zahradních teras. Jedno z nejstarších a nejzajímavějších prostor je hladomorna ve tvaru džbánu, původně vyhloubená do skály pro uskladnění obilného zrna. Ferdinand Hroznata z Kojotova se s náboženským zanícením pustil v roce 1690 do rozsáhlé přestavby se záměrem vybudovat poutní místo s klášterem. Po jeho smrti však byl tento velkorysý plán redukován na poustevnu, kterou v osmnáctém století obývalo šest poustevníků. Šlechtičtí majitelé, hrabata Kinští, žijící v té době již v novém zámku v centru obce, často přiváděli na skálu své význačné hosty. Po zrušení poustevny koncem osmnáctého století docházelo ke stále častější prezentaci kuriózního objektu návštěvníkům. Památka se zcela otevřela veřejnosti již v roce 1827.
Byla to výborná tečka za naší dovolenou.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji Vám, že jste mě potěšili milým komentářem Hošanda